Syndrom fragilního x s tremor/ataxií
V roce 2001 byl popsán syndrom fragilního x chromosomu s tremor/ataxií (FXTAS). Jedná se o progresivní onemocnění v důsledku premutace ve FMR 1 genu, tedy o nositele genetické vady fragilního x chromosomu, u nichž je počet CGG repeatů v rozmezí 56-200. (plná mutace, tedy prodloužení v CGG repeatů přesahujicí počet 200 je příčinou syndromu fragilního X chromozomu). Zatímco prevalence (je podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci) premutace v populacích je známa (cca 1 na 260 žen a 1 na 800 mužů), prevalence FXTAS zatím exaktně určena není, v dosud publikovaných souborech pacientů se poměrně výrazně liší. Podle výzkumů to může být 1 z 3000 mužů a 1 z 5200 žen světové populace s vyskytujícími se příznaky FXTAS.
FXTAS se nejčastěji projevuje v pozdějším věku cca nad 50let. Důležitým stanovujícím diagnostickým vodítkem mohou být oboustanné určité změny v oblasti středního mozečku vyditelné na obrazech na MRI (magnetická rezonance), což může podstatně zkrátit diagnostický postup a vést ke stanovení diagnózy.
Mezi nejčastější příznaky onemocnění patří kromě tremoru (třesu) a ataktické chůze (chůze o rozšířené bázi = základně nejistá, vrávoravá, přirovnává se k chůzi opilecké. Příčin může být řada, nejčastěji porucha funkce mozečku), demence (duševní úpadek včetně krátkodobé paměti, ztráta matematické i pravopisné dovednosti, obtížnost v rozhodování…), parkinsoniský syndrom (třes některých částí těla, svalová ztuhlost, mimovolní pohyby, zpomalená řeč), neuropatie (porucha funkce nervu, necitlivost nebo naopak přecitlivělost až pálení rukou a nohou, nízký krevní tlak, změny nálad, zvýšená podrážděnost až výbuchy vzteku, nevhodné, impulsivní chování), obtíže s organizováním, plánováním a prováděním běžných úkolů každodenního života, autonomní dysfunkce (ztráta ovládání některých orgánů např. svěřačů střev, močového měchýře) Nervový systém = centrální nervový systém + periferní nervový systém + autonomní nervový systém. Autonomní nervový systém je hlavním řídicím systémem organismu – zastává jednak funkci regulační (reguluje činnost jednotlivých orgánů), a jednak funkci integrační (koordinuje činnost jednotlivých orgánů navzájem). Kombinací regulačních a integračních funkcí představuje autonomní nervový systém hlavní regulační mechanismus, který udržuje integritu organismu jako celku. U žen se může jednat i o fragilní x s primární ovariální insufiencí (FXPOI) – předčasná menopauza či neplodnost, dále se může vyskytovat bolest svalů a poruchy štítné žlázy.
Znalost FXTAS a jeho odhalení u pacientů má však i dalši důležitý praktický dopad – umožňuje zajistit rodinám pacientů genetickou prevenci, a tak eliminovat závažné onemocněni (syndrom fragilniho X chromozomu) v dalšich generacich. Je třeba mít stále na paměti, že se tato genetická choroba se může manifestovat v dětském i dospělém věku. Její diagnostika, jakkoliv ve většině připadů neumožni cílenou terapii, je podkladem jednak pro prevenci další manifestace v rodině, ale i pro samotného pacienta znamená nejen vyrazné snižení psychického stresu, ale také úlevu od aplikace dalších, někdy nepřijemných a bolestivých vyšetřovacích metod. Díky digitalizaci a možnostem promptního přenosu dat došlo během několika posledních let k neuvěřitelnému nárůstu informaci ve všech oborech – oblast diferenciálni diagnostiky progresivnich ataxii není vyjímkou. Zůstavaji ataxie s dědičností vázanou na X chromozom velkým nejednotným seskupenim chorob, které váže jeden z jejich symptomů – ataxie – a to ještě ne vždy jako příznak dominujicí.
Zdroj: MUDr. Alena Zumrová Ph.D., Klinika dětske neurologie 2. LF UK a FN Motol
Napsala: Jaroslava Beránková